O kampani

Kontext

Plasty hrají důležitou roli jak v naší ekonomice, tak v našem každodenním životě. Problém ale je, že způsob, jakým se v současnosti plastové výrobky navrhují, vyrábějí, používají a likvidují, škodí životnímu prostředí. Množství odpadu v mořích a oceánech roste a má negativní dopad na ekosystémy, biodiverzitu a potenciálně i na lidské zdraví. Navíc, jakmile se plast stane odpadem, přicházíme o cenný materiál, který bychom mohli znovu ekonomicky využít. Potenciální ekonomické výhody a přínos pro životní prostředí vyplývající z efektivnějšího využívání zdrojů a z oběhového přístupu si mnozí stále neuvědomují. Obecně se ale uznává, že tyto problémy je zapotřebí řešit a že je nutné snížit negativní dopady na životní prostředí, ekonomiku a společnost.

Plasty jsou hlavní součástí odpadu v mořích, protože jsou široce dostupné, odolné a používané k účelům, kvůli kterým se snadno stanou odpadem. Navíc jsou těžko biologicky rozložitelné a často mají toxické nebo jinak škodlivé dopady. Vzhledem k odolnosti plastů se negativní dopady kumulují, protože každý rok produkujeme víc a víc plastového odpadu. Jak uznávají mnohé iniciativy po celém světě, je to globální problém. Nicméně Evropa je zdrojem a také na ni dopadají následky.

Kromě škod na životním prostředí má odpad v mořích negativní vliv i na další oblasti, jako je turismus, rybolov a nákladní doprava. Například ztráty, které odpad v mořích způsobuje komerčnímu rybolovu, se odhadují na 1 % až 5 % celkových výnosů flotily EU. Plasty jsou hrozbou pro potravní řetězec, a to především u mořských živočichů.

Akční plán EU o plastech

Odpovědností Evropy je řešit svůj podíl na tomto problému a jednat v globálním měřítku. V rámci strategie pro plasty se Evropská komise zavázala prozkoumat další možnosti, jak bojovat proti plastovému odpadu v mořích. Komise přitom staví na úsilí, se kterým k tomuto problému přistupují jednotlivé členské státy EU. Problém odpadu v mořích je svou povahou globální, protože odpad se v mořském prostředí přesunuje. Jedna země ho vyprodukuje, ale odpad může mít negativní vliv v jiné zemi. Je zapotřebí společná akce a je také nezbytné zajistit jednotný trh s vysokými ekologickými standardy a právními jistotami pro firmy.

Právní iniciativa Evropské komise zaměřená na snížení množství odpadu v mořích je součástí komplexnějšího přístupu, totiž strategie pro plasty, Akčního plánu pro oběhové hospodářství a revidovaných právních předpisů týkajících se odpadu.

Návrh směrnice o plastových výrobcích na jedno použití: klíčové dokumenty

Strategie pro plasty se již zaměřuje na designovou část výrobního cyklu prostřednictvím revize základních požadavků směrnice o obalech. Strategie prosazuje ambiciózní přístup k recyklovatelnosti plastových obalů v souladu s našimi revidovanými právními předpisy, které se týkají odpadu. Patří k ní také jednoznačný postoj k mikroplastům, které jsou významnou součástí odpadu v mořích. Revidovaná rámcová směrnice o odpadech podpořila obecné principy a cíle. Jsou také stanoveny ambiciózní cíle o komunálním odpadu a plastových obalech do roku 2030. K dosažení těchto cílů je však zapotřebí vyvinout mimořádné úsilí v oblasti snižování množství odpadu a prevenci hromadění odpadu.

Legislativní iniciativa týkající se plastových výrobků na jedno použití doplňuje všechna tato opatření zaměřená na design, recyklaci a mikroplasty a jde ještě o krok dál. Hlavním cílem je prevence – snižování množství jednorázových plastových výrobků a rybolovných zařízení v odpadu v mořích např. tržními restrikcemi a poplatky výrobců za čištění. Tím se v konečném důsledku podpoří zavedení nových obchodních modelů (např. modelů opětovného využívání), produkce opětovně využitelných výrobků nebo používání jiných materiálů. V případech, kdy se odpad bude stále objevovat v mořích, by se měl negativní vliv na životní prostředí snížit díky přechodu od plastových výrobků na jedno použití k výrobkům opětovně využitelným a k využívání mnoha přírodních nezpracovaných alternativních materiálů. Iniciativa také řeší problematiku ztracených rybolovných zařízení, která zůstávají rovnou v moři. V tomto případě je hlavním cílem dostat všechna rybolovná zařízení na břeh a tam zlepšit manipulaci s nimi.

Iniciativa týkající se plastových výrobků na jedno použití se přímo zaměřuje na dva hlavní evropské zdroje odpadu v mořích – i) plastové výrobky na jedno použití a ii) rybolovná zařízení. Společně tvoří 84 % plastových předmětů v mořském odpadu a patří k nim i ty předměty, které v mořském prostředí představují tu největší hrozbu. Předměty v mořském odpadu, které nejsou plastové, jsou často inertní (kameny) nebo biologicky rozložitelné (papír, dřevo), a proto nejsou tak ekologicky nebezpečné.

Deset nejběžnějších plastových výrobků na jedno použití tvoří 86 % všech plastových výrobků na jedno použití v odpadu na plážích a představuje více než polovinu veškerého plastového odpadu v mořích. Jejich seznam je velmi podobný seznamům ve Spojených státech a jiných zemích, které ve svém odpadu v mořích nacházejí stále tytéž plastové výrobky.

Rybolovná zařízení (přesněji řečeno zařízení pro rybolov a akvakulturu), která byla ztracena nebo záměrně vyhozena, včetně sítí, tvoří asi třetinu plastového odpadu na plážích. K zapomenutým, ztraceným nebo vyhozeným součástem rybolovných zařízení patří: větší části (např. vrše a pasti, sítě, šňůry), které jsou na místě zanechány záměrně nebo jsou ztraceny kvůli nepříznivým povětrnostním podmínkám či interakcím nebo konfliktům mezi posádkami. Tato zařízení hozená přes palubu (vrše a pasti, sítě, šňůry) se mohou omotat kolem mořských živočichů (nechtěný odlov), i když se už jedná o opotřebený materiál.

Členské státy podnikají vnitrostátní kroky proti plastovým výrobkům na jedno použití. Francie zakázala plastové kelímky a tácky, Itálie a Francie se chystají zakázat plastové vatové tyčinky, Spojené království a nedávno také bruselský region chtějí zakázat plastová brčka. Jiné země, například Irsko a Portugalsko, také zvažují podobné kroky. EU musí jednat nyní, aby takové rozmanité kroky neroztříštily jednotný trh. Firmy potřebují jasně vymezenou hrací plochu a právní jistoty.

Právní kontext

Balíček opatření pro oběhové hospodářství v roce 2015 obsahoval návrhy na modernizaci právních předpisů EU týkajících se odpadu. Shody mezi institucemi bylo dosaženo v prosinci 2017. Nové právní předpisy obsahují obecná ustanovení o prevenci hromadění odpadu a odpadu v mořích.

Dne 16. ledna 2018 Komise přijala „evropskou strategii pro plasty v oběhovém hospodářství“, která uznává, že odpad v mořích zůstává vážným problémem a že plasty jsou významným zdrojem znečištění. Ve svém akčním plánu potvrzuje, že budou prozkoumána další opatření týkající se rybolovných zařízení, včetně rozšířené odpovědnosti výrobce a/nebo depozitních systémů.

Nařízení o kontrolním režimu společné rybářské politiky obsahuje ustanovení o odstraňování a hlášení ztraceného rybolovného zařízení a také požadavek na označování rybolovných zařízení. Evropský námořní a rybářský fond (ENRF) umožňuje členským státům finančně podporovat sběr odpadu v mořích a také investovat do přístavních zařízení na sběr odpadu.

Legislativní návrh o přístavních zařízeních, který Komise předložila v roce 2018, zahrnuje opatření, která mají zajistit, že odpad produkovaný loděmi nebo sebraný z moře bude dopraven na pevninu a řádně zpracován. Návrh se také výslovně zmiňuje o tom, že Komise zvažuje další kroky týkající se rybolovných zařízení. Dne 30. května 2018 Komise přijala návrh na revizi kontrolního režimu pro rybolov, díky které se zlepší pravidla pro hlášení ztracených rybolovných zařízení, např. zavedením hlášení, a pro jejich odstraňování.

Veřejný kontext

Široká veřejnost je velmi citlivá na to, jaký dopad mají plasty na životní prostředí. Průzkum Eurobarometru zjistil, že evropští občané jsou znepokojení tím, jaký dopad na jejich zdraví (74 %) a životní prostředí (87 %) mají běžné plastové výrobky.

Dokumentární filmy jako je Oceán plastů nebo Modrá planeta II od BBC upozornily na tento globální problém a upoutaly pozornost široké veřejnosti. Celkem 33 % Evropanů označilo znečištění moří za nejzávažnější ekologický problém.

Zavedení směrnice o igelitových taškách ukazuje, že restriktivní opatření mohou přinést okamžité výsledky a být veřejností přijata. Zavedení této směrnice ukazuje, že i malé poplatky za lehké igelitové tašky (kolem 0,10 €) mohou vést k významnému snížení spotřeby během krátkého období. V Irsku zavedení poplatku za igelitové nákupní tašky vedlo nejen k tomu, že se spotřeba igelitových tašek v maloobchodních prodejnách snížila o 90 %, ale snížilo se i množství tašek nalezených na plážích z průměru 18 plastových tašek/500 m v roce 1999 na 5 v roce 2003.

Do veřejných konzultací, které proběhly mezi prosincem 2017 a únorem 2018, přišlo více než 1 800 příspěvků. Ukázalo se, že jak široká veřejnost, tak zúčastněné subjekty si uvědomují, že s plastovými výrobky na jedno použití je potřeba něco udělat.

Celkem 98,5 % respondentů považuje řešení problému v podobě plastových výrobků na jedno použití v odpadu v mořích za „nezbytné“ a 95 % za „nezbytné a naléhavé“. Více než 70 % výrobců a více než 80 % značek a recyklačních firem považuje řešení za „nezbytné a naléhavé“. Právní jasnost a záruka investic v rámci jednotného trhu jsou nezbytné pro všechny podniky zapojené do hodnotového řetězce v oblasti plastů.

Kampaň Evropské komise proti plastovým výrobkům na jedno použití zaměřená na zvýšení povědomí

Navzdory tomu, že rozsah tohoto problému je obecně známý, mnozí spotřebitelé i nadále denně kupují, používají a nesprávně likvidují plastové výrobky na jedno použití. Dne 5. června 2018 u příležitosti Světového dne životního prostředí Komise spustila v celé EU kampaň na zvýšení povědomí zaměřenou na spotřebitele, která vyzdvihuje, že svou volbou může každý jednotlivec sehrát roli v boji proti znečištění plastovým odpadem a proti odpadu v mořích. Kampaň se zaměřuje na spotřebitele v EU, kteří jsou si vědomi kritické situace s odpadem v mořích, ale zatím tyto vědomosti nepromítli do svých každodenních rozhodnutí. Cílem kampaně je propagovat udržitelné alternativy k plastovým výrobkům na jedno použití a podněcovat zúčastněné k tomu, aby svůj postoj k plastům změnili a dali to najevo konkrétními kroky.